Radovánky... 

Mám ráda oslavy. A že jich v létě míváme dost a dost. Člověk se nikdy nenabaží té atmosféry, když se sejdou lidé, kteří se prostě mají rádi. 

                                     

                                    Nejvděčnější dárek od mne a ještě byl teplý... 

 
Velká sláva v Lestkově. Bavili se velcí i malí... :)

 
    Lestkovská zvířátka :)

 

    Poslední letní Dolany... 

 

    Kristýna nám přivezla představit kamarádku Natálku. Hodná holčička, půjčíme si ji častěji.       Ljubko, nevyměníš? :)

    No a naše první komplet domácí hambáče. 

Inspiraci jsem čerpala u Katky S. Tohle děvče mě nadchlo svým kulinářským počinem natolik, že jsem ještě týž den musela ochutnat, co že to měla na těch báječně vypadajících fotkách. Skvěle totiž  sladila recepty od různých vyhlášených mistrů a výsledek? 

Byl famózní. 

Dodnes se o nich mluví, kdo ochutnal, zanevřel na Big Burgery a Mekáče. Přijeli naši přátelé a já, pardón, stíhala fotit pouze při přípravě. Povedl se mi ale ukořistit jeden snímek dvou kousků, sedících na masovém velkém talíři, tak pro představu...

  Domácí BBQ omáčka, pivní cibulové kroužky, domácí měkoučké "bulky", 120g masové hamburgery, zelenina z balkónu a trocha slaniny. Náklady nízké, chuť neobyčejná a zábavná. 

Léto, léto mý... Ještě chvilku zůstaň! :)

Zapovězený les... 

 Jednou takhle ve čtvrtek nás navštívili naší milí přátelé. Vyrazili jsme do přírody. 

Na poli jsme hráli všemožné hry, plavali jsme jako v moři, schovávali jsme se, hledali poklady, ale nakonec nějak všichni zdivočeli. My i děti... 

 Krmení dravé zvěře... 

Plaveme v moři... Všimněte si rozhledny v pozadí. 

Stalo se to náhle... Jako by nás někdo očaroval. A začali jsme šíleně zlobit... 

 Někdo dokonce hodně a to si žádalo spravedlivý trest... 

Tak jsme se vydali domů. Cetsa před námi byla ještě dost dlouhá...

A právě tou cestou necestou, plni radosti, humoru o statečnosti a boji, plni energie jsme si vyprávěli různé příběhy o lesních stvořeních... Všimli jsme si, že velké stromy tu jsou hodně zlámané, ohořelé, zřejmě od blesků a ty další zase plakaly obrovské slzy až k zemi. (smola)

Ale v lese bylo něco už přímo hmatatelně špatně, začaly se dít divné věci... Cesta, kterou jsme dosud šli, zmizela a vše vypadalo úplně jinak. Stromy, kamení, směr, prostě všechno. Takhle to tedy nebylo! Přešlápli jsme snad bludný kámen? Kristýně se rozbila bota, Danovi se začaly lesknout oči, zalité slzami a Matouš nevěděl, jestli křičet a utíkat, nebo mlčet a stát. My jsme s Evou neměly signál a začal odcházet i fotoaparát... 

Napětí vrcholilo spolu s divnými zvuky, které vycházely z okolních křovisek... 

Tahle "myslivecká" rozhledna, ta byla asi příčinou, někdo nás z ní sledoval? Děcka prý viděla velikou černou postavu, která se míhala v jejím okně i lesem mezi stromama. Kdo nás sleduje? A proč i když nachodíme kilometry, vždycky se jinou cestou vrátíme zase sem?

Všude kolem byly veliké igelitové pytle, naháněly hrůzu a přiváděli nás na divné a strašlivé myšlenky... A nakonec jsme našli opálenou černou ponožku! Bylo načase začít rychle jednat. Zvolili jsme prostřední cestu. Říká se, že bývá zlatá. 
A s touto fotografií přestal pro tento den fungovat i náš foťák. 
Cestou nikdo ani nepípl. Ticho kolem se vrývalo pod kůži a divně svíralo srdce... 

Doma se všichni vrhli na topinky s česnekem a sýrem. Radost a mír se vrátili do dětských očí a vše bylo zdánlivě stejné, jako dřív... 

Ale vážně, co se to tam vlastně doopravdy stalo?!

:)))

Výlet do Ulíkovských lesů... 

 Najdi dítě :)

Houbařská sezóna už rozvoněla les, podhoubí se už probouzí, aby nám nabídlo pestrou škálu svých barevných a voňavých hub... Jak já se těším!

A něco z letních svačinek a pokrmů... 

Prostě rajčata z balkónu, mozzarela, oliváč a bylinky...  

 Držťková polévka z hlívy ústřičné na pikantní způsob... 

 Kuře na peřince ze středomořské zeleniny, pečený brambor... 

Oblíbená sváča na koupaliště (domácí sendviče s tuňákem)... 

Utrhni dnešní den, jako by to byl ten první v tvém životě!

Přijela Natálka... 

MOJE NETEŘ...

 Poobědvali jsme venku husí polévku s nudlemi, pečené kuřátko s kaší a okurkovým salátem a pak jsme se s Alenkou vrhly na přípravu večeře. Přijede teta eva s Matoušem a bude nás tedy ještě o pár víc. Srnčí gulášek podle mne a Alenčiny veverčí a úžasný domácí knedle.. 

To se musí zapít... 

V tom se naše názory s Natálkou rozchází. 

Strýček David má na ni prostě moc vlasů... 

 Neplač, Veverko... 

Maminka utěšuje... 

Společně... 

Natálka s maminkou... 

 A s tetou Evou... 

Na shledanou, Natálko!

Žena a život... 

Od dnešního dne nás nedělí jen pár domů, ale kilometrů. 

Naštěstí málo, takže si zvykneme. 

Odešla jsi a s Tebou slunce...

Leť tím správným směrem, ženo moje...  

Mám Tě ráda takovou, jaká celá jsi!