úterý 30. dubna 2013

Nemůžu si pomoct...


Prostě vzpomínám na Vánoce. Naprosto reálně cítím tu vůni, která doprovází každoročně moje svátky jako nutnost. Naprostá nezbytnost.

Klasický kapr, jak ho miluju, i když tentokrát bez bramborového salátu, za to však v lehce jarním kabátku...

Nejdřív namarinovat... 



Potom obalit, usmažit a sníst :)




Co je zaděláno? Přece domácí chéb. Jako každý druhý den u nás. 







A vyletněný den... 

Máma s miláčkama...

A obě naše mláďata :)

pondělí 22. dubna 2013

Víkend v Lestkově...


Dnes má Deniska 25. narozeniny. Čekáme na taťku až přijede z práce a chystáme se na výlet. Počasí sice vcelku pod psa, ale nakonec přece jen vyjíždíme užít si rodinnou atmošku, pomoct i trochu vypnout...

Daník šel brzy spát a byl moc hodný... Kiki ho po krátkém čase následovala. A my jsme začali povídat, popíjet pivíčko a slívovičku, vínečko, zakousli jsme nějakou klobásku a bůček, domácí okurku, děda vytáhl heligonku a zpívalo se... až skoro kohout kokrhal... :) 
Všichni jsme se objímali a měli jsme prostě radost, že jsme se společně sešli a že je nám príma. :)



A po bujarém večeru trocha práce a zamyšlení...




A sbírání šnečích domečků.... :) 



Paralyzované dítě a také trochu z té zemědělské techniky a ukázka orby "live"...


A špetka lásky a povídání o sedmikráskách, které se zase probudí a rozkvetou, až vysvitne slunko... :)




pátek 12. dubna 2013

Oranžová...


Oranžová je barva slunka při západu. Oranžová je barvou rozličných květin a taky zvířat, kovů...
Oranžová je moje barva. Je zemitá a veselá. Zahání deprese a utužuje zdravou ctižádostivost. 
Oranžové mám nádobí a dečky, podtácky i deky. Ráda ji doplňuji teplou žlutotou a červenou...
Oranžovou máme na zdi přímo v obývací místnosti...



Oranžová byla i součástí naší svatby před třemi lety...


Oranžovou nosím občas i na vlasech... 







A oranžová jsou někdy i naše jídla. Třeba z dýně. Dnes jsem slečnu dýni, která s námi od podzimu trávila veškerý čas v kuchyni poctila a proměnila ji v báječný pokrm pro svoji rodinu. Za to, že přečkala zimu, která byla letos dlouhá... 

AKTUÁLNĚ: 
Ostrá dýňová polévka s chilli a chorizem. Naprosto luxusní záležitost... 
Recept viz. moje oblíbená kočka Koko: http://www.menudomu.cz/dynova-polevka-s-chorizem-dynovy-quiche/

A dýňový quiche... (Upekla jsem rovnou dva...)
Recept viz výše.

A chuťové vzpomínky na podzim 2012 u nás doma?
Dýňové pyré... 


A skopová kýta na česneku s dýňovým přelivem a karlovarským knedlíkem... 

Oranžová je dobrá, nemyslíte? :)

sobota 6. dubna 2013

Sobota pátek střídá... 


V pátek jsme měli návštěvu. Přijela mladší sestra Janina s Járou. Společně jsme povečeřeli (podával se pivní guláš s domácím chlebem), poladili outfity a pak jsme vyrazili ještě s Ewou na koncert do Domažlic. Hrála v3ska. Kapela, která vždy dodá energii a osvěží tělo i mysl. Večer jsme si všichni báječně užili. :) 




Cestou zpět jsme od Járy dostali na ochutnání pivo z Německa. Těšili jsme se na degustaci, ale nakonec nás přemohla únava a my jsme odpadli a spali a spali a spali... :)

V čase, kdy normálně bývá navařeno, naklizeno a bytem se line vůně sobotního oběda, se u nás stále nic neodehrává. Žádné kouzlo se nestalo. Zbytek rodiny už začíná hlásat nějaký nedostatek... 
Co teď? Co uvařit? Kdybych nebrala ohled na ostatní, já bych si klidně dala rajskou pytlíkovku do hrnečku, nebo kuskus, nějaký se zeleninou a pořádně ostrý. Možná by mi stačila i milovaná Moravanka. Klidně jen tak na vidličku. Maso bylo zmrzlé a čas utíkal... 


Oloupat brambory, nastrouhat, klepnout dvě vajíčka, rozmáčknout 4 stroužky česneku, osolit, opepřit, ovonět majoránkou, zasypat polohrubou moukou (napůl s hladkou) a doplnit mlékem... 
No jo, jenže mléko někdo vypil.... Ještě že mám kefírové houbičky. Slila jsem kefír a použila místo mléka. Hokus pokus. A světe, div se! Výsledek velmi překvapil, vošouchy byly vláčné a velmi chutné. A moji tajnou epizodu s kefírem nikdo nepoznal... :)

Vošouchy a Daník... 



A protože na mě něco leze, mám rýmu, škrábe mě v krku a cítím se slabá, večeři jsem dlouho zvažovala a přitom ujídala kysané zelí. Kvůli vitamínům a chuti, kterou mám v poslední době ze všech nejradši. 
Nakrájela jsem chléb ze včera a obalila jej v rozšlehaných vajíčkách. Osmažila, ozdobila čím kdo chtěl a na světě byly "smaženky". Zbytek chleba jsem nakrájela na kostky a opekla do křupava na sádle a uvařila něco, co by mi mohlo ulevit. Po všech stránkách...


Moje česnečka

Na sádle orestujeme nakrájenou cibuli, osmahneme, přidáme na kostky nakrájené brambory, plátky česneku (asi 5 stroužků na menší rendlík - cca 3 porce) a zalijeme vodou, Osolíme, opepříme, přidáme špetku drceného kmínu a je - li třeba kousek bujónu. Vaříme do změknutí brambor. Dochutíme majoránkou, kterou rozemneme v dlani, aby se uvolnilo lépe aroma a přidáme ještě dva utřené stroužky česneku, už nevaříme! Lehce brambory v polévce rozmačkáme, ale necháme některé kostky i celé. Polévka se tímto mírně i přirozeně zahustí. Nalijeme do pořádného hrnečku a přidáme několik kapek velmi ostré omáčky chilli (vídáte ji například v čínských restauracích) a sníme ještě horké!

Polévka má grády a v počátku nachlazení je velmi účinná. Mohu jen doporučit... 




A jaký lék "Co dům dal" používáte vy?

čtvrtek 4. dubna 2013

Velikonoční tradiční speciality... 

Dlouho jsem s nádivkou váhala a byla schopná obejít všechny známé meze, abych se přesvědčila, zda nevyrostly kopřivy alespoň maličko, docela maličkato... Bohužel. Dnes je 4.4. 2013 a kopřivy prostě nejsou... Jenže moje již tak zpožděné chutě se utrhly ze řetězu. Nádivka bude a holt bez kopřiv.
Daník mi zase věrně asistoval, zatímco Kiki stavěla bungr v pokoji (podle Daniela "Hamburgr"). 

Mísa nestačila, ale lavor na prádlo už naprosto vyhovoval. :)





Z vývaru, ve kterém se vařilo uzené jsem udělala uzenou polévku, ta je k namáčení nádivky nejlepší. 
Výsledek? Dva pekáče velikonoční nádivky (ač bez kopřiv).








Z velikonočních vajíček vznikla ještě tato pomazánka. S mrkví, šunkou, tvarohem, čerstvými bylinkami, s kapkami limetkové šťávy... 




A příště budou muffiny. S čokoládou, která nám tu teď nějak přebývá... :)
Dobrou chuť i den! 

úterý 2. dubna 2013

Velikonoce...


Jsou velikonoce a sněží. To se někdy stává. Jak říkala paní Nová, když bylo ještě v prosinci teplo, musí se to teď srovnat, příroda je holt spravedlivá...  


Sobota: 

Když je třeba se zahřát, pivní cibulačka se sýrovým toastíkem přijde náramně vhod... :)




Velikonoční kuřátka jsou fajn, ale my dáváme přednost těm pečeným... :)

Neděle: 

A na nedělní snídani? Jednině domácí mazanec, u nás se ale snědl ještě večer. Někdo ho jedl s cukrem, někdo s máslem a marmeládou... Děláme ho zásadně bez rozinek. 



V neděli jsme jeli do Touškova. Navštívili jsme babičku společně s Vládíkem, Terkou a Natálkou. 
U babi nás mimo skvělého jídla (poctivá kuřecí polévka s nudlemi, vepřo - knedlo - zelo, velikonoční nádivka a koláč s rybízem) čekala hlavně skvělá atmosféra. Ta rodinná. Ta nostalgická. Ta dětská. Vzpomínková. Naučná. A také ta vděčná. Jsem ráda, že můžeme tyhle krásné chvíle trávit společně.
Miluju babiččin zelený čaj s citrónem, stejný, jak jsme ho pili už od dětství... 


Na okně seděla kočka, la la la la la la... :)


                                         
                                           Moje Natálečka...

                                         Vzpomínka, když jsi byla maličká. O dost menší... 

                                                   
                                            A zase zpět ke stolu. U babičky 04/2013








Pondělí: 

Na velikonoční pondělí jsme vstávali všichni brzy. První byl vzhůru Daník. Těšil se, až s tátou pojede do Srbic za dědou a dostane od něj pomlázku, kterou pro něj sám upletl. A vyšupe babičku, Dendu a sousedky. Jejich. I ty naše. Básničku si zkrátil a v podstatě žádal o vymalovaná vajíčka. Na co opakovat tu  omáčku kolem... :) Za Kiki chodili koledníci a ona je obdarovávala vajíčky, která jsme uvařily spolu, v cibulových slupkách. Neznám hezčí vajíčka... Koledníci to asi ocenili, neuschneme, a ještě jsme obě zůstaly bez modřin a šrámů. :) 



Všem nám vyhládlo a oběd proto přišel vhod. 
Vepřové na česneku a pivě, špenát a kynutý knedlík... 




A po příjemných svátcích je třeba si přát už jenom zdraví a sluníčko... :)