Nepomuk, Nový rybník a poslední večer s grilováním...
...a nakonec zůstali o den déle, protože večerní posezení se nám zdálo příliš krátké a chtěli jsme si ještě užít sebe, co nejvíc. A taky psala Kiki, chtěla domů a Marťa s Miluškou na ní tak v podstatě počkali. Nejen to, jeli jsme si pro ní a stavěli se v restauraci u Švejka. Miluška byla potěšená označením pokrmů "bez lepku" a konečně si mohla pohodlně vybrat i ona...
Když se ohlédnu zpět, stihli jsme toho opravdu společně moc. Mraky, mraky. Tak vcucni všechny místa a zážitky do šesti dnů. Ale dali jsme to! Kluci si povídali často na balkóně, jsou to bratři jak CYP, úplně stejní a my s Miluškou si zajely do Německa na nákupy.
Jen my dvě.
Moc jsme si to užily a já si nakoupila spoustu nového koření a pomazánek k testování. Koupily jsme si i Polentu a zkusili ji všichni s parmezánem a máslem ke kuřecímu steaku a dušené zelenince k obědu. Jasně, aji k bramborům, které kluci sami oloupali a uvařili. Se solí a kmínem. S mrkví, která podle Pátera Ferdy natáhne všechen bordel do sebe.
Tvořily jsme spolu také kosmetiku a ve dvou se to táhlo fajně. :) Za chvilku vše hotové a voňavé.
Poslední večer byl trošku smutný, hodně ale veselý a na Miluščin záchvat smíchu budeme dlouho vzpomínat... :)
A pak najednou odjížděli. Brzy ráno a my vstali a loučili se, slzy kanuly tajně i netajně, dokonce i dlouho poté. A já jim prostě musela napsat dopis...
Ahojte!
Tak jsme ještě dvě hoďky pospali, je asi 10.hodin a sleduji Píšťalku, jak má ve svém televizním pelíšku hlavičku vykroucenou ke dveřím, jako by někoho čekala... Já napouštím do konvice hodně vody k ohřátí na ranní kávu a čaj a též i já čekám na zvuk odemykajícho se zámku a ze dveří na vaše každodenně vždy milé: "Ahoj!"
Na Marťově židli spí Guréna, hned vedle v Píšťalině kočárku pan Plíša, kolem mě chodí Daník už třetí den ve fotbalovém dresu s číslem 13, Kikině je líto, že jsme ji nevzbudili a s pohledem na prázdný hrnek na Milušky místě, dochází i mně, že jste odjeli. A je mi za Váma smutno. Normálně bych šla budit Davču, že bude snídaně, na které si již zvykl, ale dnes ho nechám spát, vím, že se probudí a bude mu stejně teskno. Byl to krásný týden, jistě by se dalo leccos nějak vylepšit, ale tak, jak to bylo, to bylo naprosto dokonalý!
Zažili jsme mnoho společných chvil ve světě i u jednoho stolu.
Rodina.
Naučili jste nás i hodně nového. Mili - mě v naprosto pevné vůli a dennímu režimu, který si chci udržet a Marťo, myslím, že zanedlouho David přinese domů alespoň externí projektor a hlavně vidím, jak je životně zase o dost šťastnější a vyrovnanější, že Tě má, že se v Tobě totiž opravdu vidí. To byla věc, ve které strádal, ale určitě jste si vše řekli.
My se budeme snažit některé vaše fajné rituály zachovat u nás i nadále! Díky za vás!
Milá Mili, moc mě překvapilo, jak jsme si podobné. Na stejné vlně, ve stejném životním stylu i postoji. A přece se vzájemně neustále obohacujeme o nové podněty a zkušenosti...
Marťa a Davča, to je jasná věc. Bratři, jak CYP. :))
Budu ráda, když budeme v kontaktu častěji, nakonec dnes, v moderním světě, si již nemusíme chodit telefonovat do budky a posílat si telegramy, že.. :)
Když bude rozumný podzim, třeba se domluvíme a dorazíme na chvilku k vám, či někde v půli cesty strávíme společný víkend v nějakém milém penzionku. To by také šlo! Vše půjde. :)
Tak se opatrujte, pište, všechny od nás pozdravujte!
Mili, Tobě budu psát každou novinku, jakou objevím, co by Tě mohla zajímat a Tebe prosím o totéž.
Marťo, doufám, že z Daníka jednou bude taký prima kluk, jako Ty a Davča!
Jo a Kikina děkuje za obrázek, že je moc hezkej. :)
Díky za vše, broučci, jeďte pomalu, Pán Bůh před vámi a vy až za ním...
Napište průběžně, kde jste a jak se jede. Jsme s vámi v myšlenkách. Všichni.
Tak páá!
Martina
Děkujeme za nádhernou dovolenou!
