Chlebová polévka z "velké Šumavy"... 

Tento recept mám od své mamky. A ta jej má zase od Pepy z Nových Hutí.

Pepu jsem, jakožto poslední z rodiny, poznala, popovídala s ním a jeho ženou u našich v Merklíně, podaroval mě ozdobným zrcátkem v krásném koženém pouzdře, postěžoval si na neustávající kašel a já mu na oplátku poradila, co mi pomohlo v době, kdy jsem měla vleklý zápal plic a antibiotika, chemoterapeutika a podobné drijáky už nepůsobily. Pulmoran. Prostě jen průdušková směs s tímto názvem z lékárny, pěkně s medem a nešidit podávání! Pít teplé a klidně stokrát denně. Pak se dějou, panečku, divy! 

Pepa seznámil mojí "malou" sestřičku Janinu s Járou a přivedl ji na "velkou", jak já říkám, Šumavu. Rozuměj, "velká", taková ta pravá, syrová. Samý kopec, samá stráň, samá voda, lesů ráj... 

"Malá", taková ta naše, dědinatá, milovaná. Ta Sušická. 

Najít takovou shodu mezi dvěma se nedaří v lidském životě často, byl to osud, snad ještě zhůry požehnán a jeho kroky nakonec naplněn. Bože, jak Ti jsou si podobní! 

Našim otevřel obzory a vyprávěl jim čarokrásné příběhy, které zažil. Naučil je spoustu užitečných věcí, včetně toho, jaká ta velká Šumava je blahodárná a mocná a mamina po desetiletích zjistila, že když je tam, dýchá se jí i s jejím těžkým asthmatem moc dobře a bez podpůrných prostředků. 

Jeho žena zas vyprávěla co a jak si v té chalupě vaří a pečou a vyrábí. 

Pro mě moc inspirativní zážitek, povídat si s lidmi, jako jsou oni dva. 

Pepa druhý den zemřel... 

Náhle. 

Ale ti, co ho znali, vědí, že prostě splnil účel svého věrného putování Šumavou i životem, předal, co měl, obohatil koho mohl a spojil svoji rodinu s tou mojí. 

Moc Ti, za ty dva, teď už tři, děkuji, Pepo!

No a tahle polévka je odkazem na Tebe a tvou ženu, jednou malou vzpomínkou, kterou si v srdcích uchováme a při každé její rychlé přípravě můžeme přemýšlet nad tím, co všechno jste tam v horách asi prožili. 

A tady je. Rychlá a ryzí, laskavá i mocná. 

Tak jako Šumava sama... 

Co vlastně potřebujeme na rendlík této polévky: 

• dva tlustší krajíce chleba na kostky
• dvě vejce
• drobet mouky
• vývar, nebo vodu
• kmín, majoránka
• sádlo
• česněk 
• polévkové koření - pažitka, petželka, nebo libeček
• a klasicky sůl a pepř

Na sádle orestujeme trochu drcenýho kmínu a hladké mouky, pomalu zalijeme vodou, osolíme, opepříme.  

Přidáme všechen chleba a přidáme tak dva stroužky rozetřenýho česněku a v ruce přemnutou majoránku. 

Mícháme, vlijeme vejce, dále mícháme... 

S láskou dochutíme bylinkami, dle možností čerstvými, nebo sušenými .

Polévka je příjemná, chlebem zahuštěná i voňavá a lehce stravitelná.

Dobrou chuť! 

Výroba domácích šumivých bomb do koupele...

Poslední dobou, zřejmě už postupujícím těhotenstvím, si užívám koupele, sprchu, olejování a vše, co s tím souvisí... Hltám vůně a zjišťuji, jak moc jsem byla ochuzená, když jsem se obklopovala vůněmi z "chemie". 

Není nad čisté a jasné tóny, které přesně ví, který bod ve vaší mysli mají teď hned pohladit a který neduh z vašeho těla odstranit... 

Tentokrát jsem se při jednom větrném večeru rozhodla vyzkoušet něco, o čem jsem už mnohokrát četla. Voňavé, naprosto okouzlující šuměnky do vany. A povedlo se, tak se dělím!

Přísady: 

• 2 hrnečky jedlé sody
• 1 hrneček koupelové soli (lze nahradit mořskou)
• 1 hrneček kyseliny citrónové
• éterické oleje dle fantazie
• různé sušené bylinky, třpytky, případně potravinářské barvičky
• jakýkoliv kvalitnější olej, asi 3 lžíce
• a lžíce vody

Postup je vcelku jednoduchý, nejprve se smíchají "suché" suroviny včetně bylinek a vedle v jiné nádobě ty "mokré" s esenciálními oleji, nebo esencemi, případně i barvami. 

Pak se opatrně a velmi pomalu spojí, avšak opravdu pomalu, aby nedošlo k reakci a směs nezačala pěnit. Vše pořádně vymícháme na směs tuhou tak, aby po zmáčknutí v dlani držela svůj tvar a příliš se nerozpadala. Hustotu lze upravit přidáním buď vody, nebo oleje po kapkách, případě doplnit sodou. 

Pak směs naplníme do lehce olejem vytřených formiček (případně ještě vysypanými třpytkami, nebo bylinkami a pevně napěchujeme. 

Necháme 10 minut odstát a opatrně vyklopíme. Pak na den, dva uložíme k doschnutí. 

S výrobky manipulujeme opatrně, mají sklon se rozpadat!

Já jsem si vybrala vůni (esenci) vanilky a mandlí a jako olej přidala kokosový a meruňkový. 

Z bylinek pak sušené konopí. 

Nádherně voňavá záležitost, jako stvořená k relaxaci a snění o sladkých věcech... 

Fantazii se meze nekladou! Použít lze místo vody i silný extrakt ze zeleného či jiného čaje. 

Nyní již jen trochu z naší energie a nálady přeneseme do výrobku a krásně jej zabalíme, jak se komu líbí. 

A hlavně podarujeme své blízké... 

Přeji příjemný zážitek a voňavou koupel. :)

Zimní výlet na Strážný... 

V sobotní odpoledne, v den, kdy měl náš táta svátek jsme se vydali společně na výlet do Strážného. Zalyžovat, David na prkno (mimochodem po 16ti letech a i přes mou nedůvěru mu to náramně šlo) a my s mamkou opatrovat a užít si Jonáška. Bylo nádherně. Sněžilo hustě už cestou a tam nás čekalo minimálně 70 cm sněhu. Legrační rozhodně bylo mě do něčeho oblíct. Všechno selhalo, tlačilo a to dokonce i Járovo oteplováky. Nakonec jsem to odžila v Janiných oteplovácích s rozepnutým poklopcem a kšandami. :))

Cestování s kočárem bylo náročné, ale na čerstvém vzduchu i velmi příjemné. Ostatní si náramně užili sněhu, dokonce i Daník, ten řádil na bobách a plánoval si, jak příště bude jezdit také na snowboardu jako táta. 

Nakonec jsme se ale rádi sešli opět u jednoho stolu, v teple a nad výborným obědem, který nám Janina uvařila. :) 

Doma nás přivítaly naše milé kočky, které ač se jinak nemusí, najdou se tyto vzácné chvíle...  

A překvapilo nás tání sněhu a znatelného oteplení. Nu což, bylo tam parádně - zima tím rozhodně ještě nekončí... 

A na závěr moje oblíbená mňamka: Kuřecí napřírodno s hermelínem, brusinkami, obloženo zeleninou a trochou té rýže. Dobrou chuť a prima naladění, 

... nejen při zimním dovádění :)

Vypadávání vlasů v těhotenství a pár tipů k tomu... 

Začaly mi padat vlasy, zase... Poprvé to začalo, když jsem vysadila hormonální antikoncepci. Takže hormony... Okolí, ba ani moje doktorka tento problém nijak neřešili. Jsem už ve třetím trimestru a vše se časem srovná. Tak určitě. :) Jenže já to řešila hodně a zatím jsem měla pocit, že ten stres mi trápení ještě zhoršuje. Vyzkoušet vzhledem k mému těhotenství nemohu zdaleka vše, tak mi nezbylo než hledat a pátrat a zkoušet. Různé vlasové vody, výměna stávající mycí kosmetiky, změna stravování a různé oleje, přechod k přírodní kosmetice, no spoustu a spoustu přípravků, článků a osobních zkušeností různých lidí... 

Co jsem nakonec pořídila? Lopuchový výluh, každý na něj pěje ódy, tak jsem zakoupila a extra mi nesedl. Moc alkoholový odér, který evidentně dráždil mou pokožku už tak dost podrážděné hlavy. Daleko lepší a o 3/4 levnější považuji vody od Alpy. Znám je ještě z dětství. Kopřivovou miluju, nádherně mi voní a vlasy se po ní lesknou zdravím. 

Lopuchovou teprve testuju, ale voní znatelně líp, než ta od naděje a rozhodně mě po ní nesvědí hlava. Meruňkový olej do konečků je fajn a budu ho mít asi na celý život, protože stačí jedna pumpička do vlasů po umytí. Hezky voní. 

A jednou za čas je fajn, dát si doma nohy nahoru s kokosovým olejem na celých vlasech, přikrytých igelitem a starým ručníkem. Klidně prý i na noc. Vlasy jsou o poznání "lepší" a trochu se spraví i problém s lupy, ale hlavu umyjte minimálně dvakrát, protože opravdu hodně, hodně mastí. Já ho ale používám spíše na promazávání bříška a těla po sprchování vůbec, protože mi náádherně voní a krásně vyživuje pokožku. 

Nakonec největším pomocníkem jsem shledala obyčejnou kopřivu. Tak to přece bývá. Proč hledat složitosti, když příroda je moudrá a leckdy máme vše přímo před nosem. Normálně ji vylouhuju, nechám zchladnout a přidám dvě lžíce domácího jablečného octa. Tímto pak vlasy opláchnu po mytí a nechám volně uschnout. Umí divy, věřte mi. :) 

Nebylo by na škodu zapátrat v minulosti, kdy jsem měla vlasů naopak nadbytek, čím to mohlo být, co bylo jinak. No, rozhodně mi přibylo víc kosmetiky a péče o vlasy a já začínám mít dojem, že všeho moc škodí. Tehdy jsem si vlasy umyla šampónem, hřeben jsem neznala, na kadeřnici neměla čas a tím to haslo... Takže tak.

V podstatě to má logiku. Masky a kondicionéry, kůry a podobné záležitosti vlas změkčí a tím ztenčí. Je pak tedy daleko náchylnější k poškození, nehledě na látky, které ucpávají pokožku hlavy a ta pak reaguje zvýšenou tvorbou lupů a citlivosti vůbec. 

                                                Fotky staré minimálně 3 roky a více. 

A jaký šampón? Samozřejmě jsem četla o metodě no poo, kdy se nepoužívá šampón vůbec, ale zatím na to nemám... :) 

Zkusila jsem různé, dokonce i kofeinový od Alterry, ale pálil jako čert. Takže momentálně jsem na obyčejném Sensitive. Ale přece jen je něco, co mě oslovilo a budu testovat. Šampuk Lush New.

Barvení? Už nebarvím, protože v těhotenství mi barva stejně příliš nechytá, barva mi úplně hoří na hlavě a proč si přitěžovat, že... Naštěstí kopřivový přeliv, který používám udržuje moji barvu v normě a přirozeně ztmavuje. Už dávno nejsem blondýna a když se tak zpětně podívám na změny, kterými jsem v tomto směru prošla, chci zpět svou barvu. Přirozenou, lehce zvýrazněnou, budiž...

A nebo? Můj tajný tip. Až vyzkouším, dám vědět. :) Odkaz zde. Jedná se o barvení hennou, konkrétně pak touhle.

Nakonec jsem svůj problém vzdala a v tu chvíli přestaly padat. Bude to mít něco do sebe, přece je, uvolníme-li nějaký tlak ve své hlavy, věci teprve začnou mít cestu a začnou putovat. 

Byla jsem přesto pro jistotu u kožní, řekla, že vodičky a změna šampónu mi nepomohou, je to vážně o hormonech a napsala mi mlíčko do vlasů plné chemie, která však neprostupuje do krve, takže jsem dvakrát použila před spaním a vlasová pokožka je už ok. Vlasy dál nepadají a já jsem přesto rozhodnutá pokračovat v metodě nepřehánět, zkrátka přemýšlet s heslem: Nech žít... :)  

A co mě v tomto období ještě nadchlo? Tak třeba...

Zimní kování u Jardy... 

Krásné odpoledne v Oplotě. Jarda učil děti kovat. Měli jsme možnost si nejen prohlédnout kovárnu, ale i si to vyzkoušet a zjistit, že to je vážně dřina. Jo a bez popálených prstů se to samozřejmě neobešlo... Ale stálo to za to! :)

Když odešli poslední místní sešla se rodina a přátelé. Tenhle KRUH miluju. Jako za starých časů. Rodina po poctivé řeholi sejde se...  a povídají. Jen už se u toho nedere peří a kovářka také není umouněná. :) Šleisovi jsou lidé, kteří mi pokaždé připomenou, jak velká lidská láska dokáže být. Opravdovost, lidskost, laskavost, poctivost, úsilí, radost, rodina.  Nikdy mě nepřestanou inspirovat... Příjemná atmosféra, svařáček, cukroví, tohle mě prostě dojalo. Mám je moc ráda!

Jak na Nový, tak po celý... 

U nás se Silvestr slavil doma. Celý den probíhal velmi mile, ve společnosti Radka a Elišky jsme navštívili Aqua centrum a zaplavčili si. Pak se prošli zimní Kdyní a skončili v cukrárně. Moje slabost, které nyní po novém roce musím ale odolat. Vzdát se cukru je pro mě těžší, než jsem očekávala...
Co naplat...

V podvečer, když děti připravovali divadelní představení, my s Davčou připravovali drůbeží paštiku, prvně. Byla fajn. :)
Následující dny jsme trávili víceméně aktivně a venku. Viděli jsme prima ohňostroj v Klatovech a druhý den vzal děti výletit Radek. Byli na Hracholuskách, zkontrolovat chaloupku a na hradě Gutštejn. Tam mám sama krásné vzpomínky z dětství, hlavně na medvědy, kterými nás táta strašil a já ho čekala snad v každém maliníku a křoví. :) Další den jsme šli opékat buřty do lesa. Príma prochajda zimní přírodou. Eliška to odmarodila, ale to vychytáme. :)

Vánoční čas, je v každém z nás... 

Letos jsem si nejméně užila stresu a nejvíce rodiny. Vše mělo svůj čas a ledabyle plynulo... 

Krásné, skromné, tiché, mocné Vánoce.