pondělí 22. února 2016

My dva (tři) a Český Krumlov... 


Víkend po Valentýnu, bez dětí. Nemohli jsme se dočkat. Dopředu jsme neplánovali. Počasí bylo úměrné datu, chvíli slunečno, chvíli větrno a všechno nakonec přesně tak, jak mělo být - i ty dlouhé, předlouhé procházky po úzkých romantických uličkách, ze kterých mě bolí nohy ještě teď. :) 
Moc jsme si to užili. Hodně jsme objevovali. Nikam nechvátali. 
Jedli. Hóóódně jedli. 
A no a co, že si budem muset pořídit větší kalhoty. Nám je to fuk! :)




 Ještě první večer jsme ulovili pidikešku. :) 

 Náměstí Svornosti... Krásné. 

Z kouzelné vyhlídky, u hotelu Růže. :) 

Pizzerie Latrán, aneb kde machroval Zdenda POHLREICH a naše první večeře tady v Krumlově... 

Lasagne Bolognese pro Davču. :)

A co bych to byla za Kolovečskou panenku, kdybych neokoštovala jejich denní speciálku. Panenku plněnou špenátem a ricottou s grilovanou zeleninou a bramborovým pyré. Dobré, ale málo! Noc je ještě mladá a pizza s sebou se jeví jako dobrý nápad...

Obdivování nočních krás města... 

Celý víkend se zde natáčelo pokračováno pohádky Anděl Páně 2 a my byli u toho ve dne, v noci...

U Svatého kamene. Poutní místo.  Říká se, že se kameny neustále rozestupují a až mezi dvěma balvany projede vůz s koňmi, bude konec světa. 

Zapsali jsme se do knihy návštěv a mimo přispění na údržbu místa, nechali něco po sobě. 

Prosby o ochranu a přání všeho druhu. Většinou skromná, ale ta nejdůležitější... Vděk za to, co máme. Zastavit se. Chvíli o tom přemýšlet. Zasnít se. Věřit. Vědět. Osvěžující. Harmonizující. 

Zde je asi v sezóně nějaký pramen, my ho nezastihli.

Odlovili jsme tedy tamní kešku a hle, na tomto místě i Santa Klaus klečí a prosí... Pobavilo!

U Krumlovského mlýna lze potkat i těhotnou medvědici, vonící ještě po skořicovém trdelníku... :))) 





Krámek s doplňky, co maj šmrnc... 

 A další boží obchod. Tady se líbezně hrálo a všechno bylo potištěné, vyšité notičkami, nástroji a vonělo hudbou... 

Vybírali jsme dlouho a odnesli si na památku krásnou plátěnou tašku, jak jinak, než plnou not. :) 

Z natáčení trochu sněhu, který hřeje. Mám ho v kapse doteď. Fakt! :) 

Umělé zasněžování "teplým" sněhem. S turisty se nemazali. Na to nebyl čas. Všichni jsme byli bílí. Chytří cizinci nosili dokonce roušky. :)

Prima pekárna, těšíme se na film. :)



 Tady jsem se chtěla zastavit. Jo, i s cukrovkou. Jedna pralinka pro každého, milá obsluha, zvyklá i na tyto "košty". Česká pralinka dle receptur z roku 1930. Takovej nugát jste ještě nejedli!

Další pidikeška, menší, než ta první. :)

Pod zámkem, vedle baru Apotheka,  tam moje láska zapisuje další odlovenou kešku...

No vida, další medvěd... :) 

Strejda Trojanů už měl všeho evidentně plný brejle... 

Kolega zatím ještě s úsměvem...  

Cestou k hradu... Nezapomenu, jak mě v medvědí čepici uviděl Daník, poznal mě i tak mezi všemi, běžel ke mně a nemohl se přestat smát... "Mami, co sis to koupila?" :) Nakazila se i babi. A tak jsme se po obědě vypravili do obchodu znova.  

Přijeli za námi a poobědvali s námi naši milí... I Jonášek. :)

V restauraci Jelenka. 

Kluci se zastavili v zrcadlovém bludišti... :) 


Daníček si s námi užil prima odpoledne a zase odjel s babi a dědou, který s námi poprvé ochutnal tu pravou horkou čokoládu, která postaví na nohy a pohladí duši... My jsme se potom zašli zahřát do Café Zappa, sledovali pokračování natáčení přímo z výlohy, kde šel kolem i Jára Dušek a pomalu se vrátili "domů" odpočinout do teplé postele...

Večer jsme se vydali na další procházku městem a zakotvili v Krčmě v Šatlavské ulici, je tam pořád narváno, ale měli jsme štěstí. Naprosto perfektní. Doporučujeme navštívit. Jen dopředu varování. Po odchodu taky budete potřebovat větší kalhoty! :)))  


Cestou u Lipna... Vichřice, vlny, ale voda parádně čistá, uvidíme se v létě!




Naše zázemí, místo, kde bylo krásně teplo, čisto a útulno... 
Díky! Nejen za mňau TV. :) 

Snídaňová hala... 
Odtud se linula ta úžasná vůně kafe po celém penzionu Prelát...

Na shledanou, Krumlove!


pondělí 15. února 2016

Oslavy všech srdcí...

Letos jsme si dárek naplánovali společně, společný. Teprve nás čeká, proto neprozradím... 
A tak jsme oslavovali tento svátek jednoduše rodinně a s pocitem, že myslíme jeden na druhého a protože navíc vychází na neděli, slavili jsme ve jménu lásky, dny dva.  

Zatímco David stavěl postýlku, začetla jsem se o topinamburech. Věděli jste, jak jsou zdravé, že se jim říká jeruzalémský artyčok, nebo také diabetická brambora? A že gurmánští francouzi je považují za nejlepší původní zeleninu na přípravu polévky? Já to netušila... A tak jsem z nich také udělala polévku. Tak lehkou a jednoduchou, že rozum nad tím stojí, jak dobře a bohatě chutná! Děkujeme Renče za úrodu!


  • Jedna cibule a jeden stroužek česneku
  • Trošku másla
  • Vývar, nebo voda
  • Oloupané topinambury, nakrájené na kostky
  • Sůl, pepř
  • Bylinky
Na másle zpěníme cibulku a česnek, přidáme topinambury a 10 min společně orestujeme. Pak zalijeme vodou, nebo zeleninovým vývarem tak, aby byly topinambury ponořené, víc ne. 
Povaříme do změknutí asi 25 min, mezitím dochutíme dle chuti. Rozmixujeme, ale dobré je nechat v polévce kousky tohoto skvostu, přiznané. Doplníme kouskem másla. Polévka voní a chutná po oříšcích a jiné dochucení bych ani nedoporučila. Dobrou chuť!

Mým dárkem bylo letos malé dortové srdíčko z lásky a rozhodnutí udělat po dlouhé době domácí, poctivé hamburgery, Daník o nich pořád mluví, snad vlivem reklam a vůbec, kdo by je vlastně neměl rád... Naši je ještě nejedli nikdy (nezkažená stará škola:)) a tak jsem udělala dávku všeho rovnou dvojitou a pozvala je k nám do Kolovče. 
Zavzpomínala jsem i na starý článek, ZDE.

Principem je věnovat jídlu více času, energie a lásky. Udělat si vlastní briošky, připravit si opravdu velké a co nejlepší burgery z namletého čerstvého  masa, vytvořit si doma "BBQ" omáčku a osmažit cibulové kroužky, vykoupané 30 min. v mléce, poté obalené v mouce a v pivním těstíčku a připravit trošku čerstvých salátů a zeleniny. Slaninu opražit. Chceme křupavou a voňavou. Výsledkem je óoobr hambáč, který nejde ani ústy pojmout, všechno teče kolem a hlavou vám letí pocit: Wow! 
Navíc zasytí tak, že naplněni tímto pocitem, už dlouho nebudete mít chuť zaplácnout se něčím z mekáče... :)



Valentýna nám každoročně chystají děti, ještě když spíme, přivstanou a začnou si společně domlouvat dělbu práce. Pokaždé je to tajemství mezi nimi.  Letos špatně spím, tak jsem vše ouškem vyslechla. Kristý chystá snídani a Daník prostírá, podává, co je třeba. Domlouvají se na dárečcích pro nás a společně je chystají a balí. Pak uklidí a zařídí, abychom se vzbudili. :) Moc milé! 


Tatínek mi přidal svou Valentýnku pod talíř. :) 

 Od Daníka, abych byla kreativní. "Napiš si knihu pohádek, první má téma... Mandalky za horami." :) 

Strávili jsme tedy po společné snídani příjemně "líné" ráno a pak vzali my naše děti na oběd do Klatov. Koupili jsme si hrníčky se srdíčky, každý dostal svůj a jeden jsme koupili i Michalce a mamce. Pán Bůh nám je přál a my jsme je dostali s opravdu úsměvnou slevou. :)

Cestou zpět jsme byli pozvaní na výborné Honzovy buchty a kafe do Merklína a večer na Čínu k Honzovi s Evou, všude bylo veselo... 
Přesto jsme se už těšili domů, až si užijeme i sami sebe. 

To je ale srdíček, že? A proč by ne... 

Lásky není nikdy dost! :) 

pátek 12. února 2016

Na vlně domácích vůní...

Pro vlastní potřeby jsem začala tvořit a nebo nakupovat zase pár voňavých věciček... 


Jahůdková zmrzlinka s tvarohem a smetánkou, jak mě ji naučila Renča... Bez cukru!


A další várka mých šumivek do koupele. Tentokrát s jahodovým práškem a levandulovým olejem, měsíčkem a dalšími bylinkami... Včera jsem testovala a fakt relax... :)


A moje mazání, nově v kombinaci s heřmánkem a nebo tymiánem...


Kosmetika, do které se zamiluju pokaždé... Tuhle vyrábí Karlosinka. 
Dneska jsem si přivezla svůj vůbec první tuhý parfém. Je fakt božíííí :) 

Zkusila jsem i něco nového. Voňavého? No, jasně! Mažu se tím od hlavy k patě, hlavně ale břicho. 
Zajímavá variace "másla" na tělo. Taková levnější alternativa masážítka od LUSH. 
Ponio.  

Hezký a voňavý Valentýnský víkend!