úterý 22. prosince 2015

Před Vánoci... 


Zavítali  jsme do Plzně, s původním plánem navštívit společně kino. Nakonec šli jen kluci a já skončila na pohotovosti... Pak jsme se sešli alespoň na chvilku a poobědvali, prohlédli si Plazu, zjistili, že máme sociální fóbii a že nám tenhle shon a shluky "rychlých a příliš konzumních lidí" nijak nechybí. Cestou zpět jsem si přála vidět město, všichni o něm tady píší. Hezké. Koupili jsme si větvičku jmelí, Daník si zazvonil a všechny už nás lákala cesta do našeho vyhřátého domova... 

Ráno mě čekala nemilá zpráva, návštěva nemocnice, kde si mě nechali na pozorování. Krátké odloučení jsem letos snášela vcelku statečně, protože jsem věděla, že bude krátké, miláčci za mnou v tomto mezidobí přijeli a spolu s nimi i spoustu dobrůtek,  cítila jsem se i dobře a to nejen kvůli nemocniční stravě, kterou jsem si beze srandy fakt užívala. :) 


Když jedu užít si den nákupů a začínám ráno v milé cukrárně v Domažlicích... :) 

 A obídek, skoro pravidelně v jídelně www.varimevam.cz. Miluju. Karboš jako dlaň. :D

A zdobíme. Letos dřív a vlastně proč by ne... Když chceme. 




Navštívil nás Ježíšek, vyzvedl si přáníčka, mléka se napil a zase šel. 

Pečeme. Vyrábíme. Radujeme se. Doma, nebo tam, kde se doma cítíme.  :) Dárečky mám letos už nachystané a teď už se moc těším na to pravé odpočívání u pohádek. 

Dostala jsem čepici od Kristý. Docela trefa :))


 A s tatínkem jsme si udělali radost. Nové posezeníčko. 

Vanilkové rožky u Renči a krásně strávené odpoledne v teple její chalupy a blízko srdce. :)

Přejeme všem krásné strávení předvánočního času, ať vás Pán Bůh provází a klid a mír hřeje vaše duše. Ať všechno, jak má, zkrátka tak plyne si...

Adventní čas... 


Vnímám ho letos až do morku kosti a v jednoduchosti vidím krásu...







středa 25. listopadu 2015

Před adventem... 

Jsem svátečně naladěná, snad tím, že mám nyní spoustu času přemýšlet, plánovat a hlavně snít... 



Pozvali jsme holky na kus řeči k nám a pustily se do výroby vánočních svícnů... 



Pískování obrázků... 

A trochu toho jídla. :)

Chlapci se zase uspokojili až řízečky. :) A my velcí jsme měli čas příjemně pohovořit nad sklenkou.

 Tatam jsou ty časy, kdy jsem válela těsto prázdnou lahví od vína... Tatam jsou i časy, kdy jsem přes vyčerpání z pracovního nasazení měla chuť spíše vyprázdnit další... A pryč jsou i doby, kdy mě dětská pomoc spíše stresovala. Dneska si dám klidně nohy nahoru, kochám se vánočními koledami, popíjím čajík a nechávám prostor té pravé dětské radosti. Té, kterou si přenesou do dospělosti, stejně jako kdysi já... Věřili byste, že taková atmosféra, nějak tak zvláštně, i lépe voní? 








... po chvíli přesto neodolám, jako bych si chtěla do té atmosféry více "kousnout", 
a alespoň válím to voňavé těsto a vytahuji z trouby. Daník vše pozoruje z bezpečné vzdálenosti a pravidelně zavítá jen pro "ochutnávky"... Však už nám pomohl dost louskáním ořechů. 
Práce se zdařila, na balkóně a v duši též, už nás hřejí kokosky (dle receptu z roku 1930), oříškovo-šlehačkové cukroví a tradiční medovníčky... Kolem zní vánoční melodie a vzduchem se nese klidný čas vánoc... 

středa 18. listopadu 2015

Štíří oslavy...

Už minulý měsíc jsme si s Markét naplánovaly společné slavení holčiček. Nejen, že máme obě dcery v tomto znamení a další dva potomky tak trochu divochy, ale obě jsme v radostném očekávání, což je krásné, protože nás pojí stále další a další věci, nejen pouto společné krve... 
Bylo to opět skvělé. Atmosféra je vždy velmi vřelá a láskyplná, radostná natolik, že naše srdce společně plesají a vím, že navždy budou... Děkujeme za skvělý oběd, dortíky, dárečky a těšíme se příště u nás!







Jooo, a to je náš Kája. Nový člen rodiny. :)

Sušice a taťkovy oslavy... 

Miluju Sušici a zvlášť tohle místo... V každém ročním období. Navždy... 






Trocha nostalgie a vzpomínek:





 Miluju svého muže a jsem ráda, že tenhle jeho svatý věk slavíme v hojném počtu... Nedramaticky, lehce a příjemně... :)





20tt. :)