neděle 4. května 2014

Novýma očima...


Narozeniny sice teprve očekávám (2.června) a kulaté, ale už nyní jsem dostala od Davči jeden dárek, po kterým jsem děsně dlouho toužila... Zrcadlovku, se kterou se teprve seznamujeme... :) 
Jsou to zážitky, momenty, vzpomínky, možnost zachycení přítomného okamžiku... Život sám.  






















pátek 28. března 2014

Jarní nálada... 

V jeden z mých volných pátků jsem dostala nápad. Dát víc peněz, víc se nachodit, ale něco zažít... :) 
A tak jsme se vydali nejprve autobusem do Staňkova a následně vlakem do Domažlic koupit dětem boty. Cesta zajímavá hlavně pro Daníka, který jel vlakem vůbec poprvé... 




Miluju jaro! Bylinky ze Zíchovského lesního paloučku... (až na bazalku) :))

Kopřivový čaj... 

 Špagety s rajčaty a bylinkami ( mladá kopřiva, bazalka, petržel, listy pampelišky )

Můj výlet. Moje rozjímání nad přírodou, v tichosti a pohodě... Chocomyšl. Kaplička. A krásněj výhled. Zůstala jsem až do západu slunce... 


pátek 14. března 2014

Březen, na gauč si vlezem...  

Dlouho jsem se nedostala ke psaní svého blogu, i když ve volných chvílích si zde sama připomínám chvíle, které jsme prožili a díky tomuto rodinnému blogu i zaznamenali. Nejraději si touto dobou prohlížím ty letní.
Přesto je třeba si shrnout, co se u nás asi tak dělo, vařilo, jak jsme se měli.
Babičko a dědo, se zpožděním vkládám pár fotek, s omluvou, protože trávím vážně hodně času v Německu a konečně chápu, co pro Davču znamená gauč, když přijde z práce. :)))


Práce, práce, práce, ale když přijedu domů, těším se z malých radostí... :)



Ten moment, když mi na Valentýna v autě podal v krásné krabičce tyhle boží náušnice... :* A ještě dřevěnou sošku kočky. Miluji ho... :)

 S Mikoušem. :)

Naše Kiki. Roste před očima... Ach, ty její starosti... :) Je třeba se připravit... 











A naše Čikinka, skvěle doplňuje obě děti, hyperaktivní pes. :)
  
Na den žen mě kluci vzali na večeři a vyvenčit na procházku do Horšovského Týna.... 

Jen Daník venčení nerad, chvátal do restaurace... A uměl to dát jasně najevo... 



Babylon








Sluníčko už je v plném proudu a právě dnes se cítím vážně jarně. Nejen proto, že je sváteční den pro nás, a nejen proto, že dnes mám volný den. Místo pospávání jsem ráno vyskočila jako Jura. Je přece škoda nevidět, jak sluníčko působí na vše, čeho se jen pohledem dotkne...  A já si dnes musím uklidit doma, ne, že by se mi chtělo, ale ono to sluníčko je spravedlivé a odhaluje i to, co vidět nechci. :) Koupit a zasadit semínka, natrhat kopřivy a promyslet svůj detoxikační týden. 
Už se těšííím na zelený balkón, na sklizeň, na vyhřívání se. Kopřivy už rostou. :)



Jóó, abych nezapoměla. Našla jsem boží masérku, je úplně skvělá, s naprostou jistotou se jí svěřuji navždy do své péče. Vypadá to drsně? Neee, to byla nádhera, masáž, i baňkování a z České Kubice najednou odjížďel docela nový člověk. :) Děkuji, Světlano!


Ještě dnes, myslím, že si ale trošku vína přeci jen nalijeme. 

Lásko, ty víš... 

Kráčíme spolu životem, bok po boku 7. let! 

Dáváš mi do života tolik potřebné péče, láskyplnou náruč, smysluplné věty, neustále nové informace a tóny, smích, porozumění, oporu a toleranci.

 Obohacuješ naše životy. Ty víš, co je pro mne těžké, víš, kdy je ta chvíle předejít mne a zastat moje povinnosti, abych měla čas se nadechnout. Díky za to, že se na Tebe můžu spolehnout. 

Díky ta to, že mě máš rád i když jsem někdy pěkně praštěná. :) 

Když se tak zamyslím, myslím, že bych objevila moře důvodů, proč tě miluju a přitom jen jednu cestu, která nás pevně spojila a spojuje... Jsi nejlepší přítel, jakého znám. Vím kým jsi... Ty víš, kdo já...






Hezký den všem! :)