Píseň o Píšťalce... 

Ami - Dmi - G - C - E7

Do trávy z oblaků, do nebe z kopretin,
do světla v soumraku, do tónů z jeřabin,
posílám myšlenku, malou jak Píšťalku,
prolétá přes slunce tam a zpět do srdce...
Přeju si... 

Moudrosti z vesmíru, rosičko od vody,
barvičko z papíru, pomlčko z osnovy,
vítám Tě na světě do mámy náruče,
přišla jsi srdnatě, bez slzy bez pláče.
Nádherná...

Maličká kytičko, beruško z Šumavy,
kde jsi se toulala, miláčku řekni mi.
Řekni mi o nebi, andílku buclatá,
řeknu Ti proč není Země jen kulatá...
Věříš mi?

Sovičko na stromě, okýnko dokořán,
řekni mi upřímně, zůstaneš napořád
nablízku mamince, která Tě vysnila,
zpívanou v písničce, která se splnila.
Zůstaneš?

Píšťalko nádherná, vysněná, splněná,
do trávy vložená, nesmělá, citlivá.
Chytni mě za ruce, půjdeme do dálky,
přes hory, přes slunce, posbírat korálky,
Popelce...

Danovi, Kristýně, tátovi, rodině,
zdálo se všem o té veliké hodině,
kdy jsme se vydali do světa naproti,
duše jsme spojili andělskou perutí...
Navěky...

Miluju tě...