BITVY S CITY... 

Děkuji, že jsi!
JSI MOJE DUŠE.

Snad pro plamínky v očích,
co pálí, jak výstřely z kuše,
snad pro znějící,
milostný hlas.

Chtějí mě rozpárat na tisíc kusů.
VÍM, že už přichází!
A přijdou včas...

Nechť z mého srdce létají šípy,
zasáhnou každého, kdo přijde krást,
do hlubin nitra - křehké, ty city...

Kdysi mě spasily.
VÍM, mohou zmást...

VŠAK SE JIM NEVZDÁM,
nevydám napospas!


Citové tažení do bitvy, již možná předem - prohrané.
ALE KDO VÍ...
Naděj prý umírá, statečná...
POSLEDNÍ!