Takové to letní vaření...

Vstup do letního období jsem oslavila v práci. Když se řekne "práce", většina lidí se vědomě, nebo ne, otřese... 

A když budu upřímná, tak to znám. Ale tohle bylo právě jiné. Věřili byste, že práce může bavit a být koníčkem?  

Vařila jsem dětičkám v Těšovické školce. Oblékla jsem se do kuchařského, nasadila legrační síťku na vlasy a když jsem překonala strach i stud, cítila jsem se tam hned jako doma. To prostředí, nostalgie budovy a jejího okolí, obklopující vůně, která signalizuje svá léta a zkušenosti, smích bezprostředních malých dětí a kolem kuchyně znějící  říkanky a písničky za doprovodu vlídných učitelek... 

Roztomilá Adélka, Radeček se zlatou náušnicí, kterému šibalství kouká z očí i když ještě stojí za rohem, krásnej a milej Sebastián, parádivá Eliška s Terezkou, upovídaná Pavlínka, Dominik s Míšou, kteří toho nikdy moc nesnědí, ale poslední den si chodili přidávat i dvakrát (kuře na paprice a knedlík), Honzík, který mi vždy ochotně pomáhal poukládat talířky na polévku podle zasedacího pořádku a další dětičky, do kterých jsem se okamžitě zamilovala... Vždyť víte, že vařit se musí hlavně s láskou. 

To je ta nejdůležitější ingredience, kterou nenahradí nic na světě. :) 

Bylo mi s vámi krásně! 

Z pochopitelných důvodů nebudu zveřejňovat žádné fotografie z chodu školky, k případnému nahlédnutí jsou stránky zde:

http://www.mskolovec.cz/cs/mstesovice/ 

Vypracovává a doplňuje je moc šikovná paní učitelka Lucka, která má můj obdiv! 

Tohle si ale neodpustím, dívejte: 

   Pohled z kuchyně: 

                                 
                           Kytička od Pavlínky, vzpoměla na paní kuchařku při každé procházce... 

   

A na rozloučenou náušničky od celé třídy. Krásné. Postoupily u mne ihned na přední příčku v    oblíbenosti... :)

Moje mysl byla díky společnosti dětiček osvěžená a nápady se v šťastné hlavičce rodily... 

Doma byli spokojení taky a nad to není... :)

   Vepřový plátek na šťouchaných brambůrkách s karamelizovanou mrkví a cibulkou... 

    
    Přírodní vepřový řízek zapečený se sýrem na lůžku z mexických fazolí, opečený toast... 

 
    Vepřová panenka s omáčkou na zeleném pepři s dušená jarní zeleninka... 

                                    

Můj hrneček z dětství a konečně rozkvetlé květy lípy na čaj.

 Krásná vzpomínka.. 

   
    Vepřové nudličky se sušenými rajčátky a rozmarýnem s česnekovým kuskusem s petrželkou...  

Vepřová plec v cigánské omáčce z domácího leča a domácí bramborové knedlíky... 

Přeji vám do letních dní hlavně zdraví a aby nám chutnalo! :)

O rok a zážitek víc...

Měla jsem narozeniny. Matouš mi přál ke třicátinám, ale na ty jsem letos jen trénovala. Sladkých 29! 

Ještě pořád můžu dělat věci, které už se s "třicítkou" moc nenosí. :)

O den déle už to bylo trochu těžší. Byli jsme odoučeni. Já byla v nemocnici a oni doma. Nakonec to ale uteklo jako voda (v tomhle čase docela výstižné - povodně 2013). Dlouhý seznam úkolů byl tady splněn, všichni to přežili a já si i docela odpočinula. :)

Na pokoji jsem ležela s Monikou a ta mi doporučila "česnekové knedlíky", které doma dělává a prý se vždy povedou. Nedalo mi to a ještě ten den jsem je po návratu domů musela otestovat. :)

Recept: 

• 5 rohlíků
• 5 syrových najemno nastrouhaných brambor
• 1 vejce
• česneku podle chuti
• sůl
• 10 lžic polohrubé / hrubé mouky

Já doplnila těsto troškou mléka a kypřícím práškem. Spojíme, tvoříme koule a v horké vodě vaříme cca 15-20 min podle velikosti. 

Zdravotní vycházky... 

Je mi přímo doporučeno být hodně venku a dýchat čerstvý vzduch. Tak chodíme co nejvíc a všichni jsme nakonec rádi, i když nás taťka zase tahá do šílených kopců... 

                                    Zdolali a "odlovili" jsme celé Chudenicko. 

   Zasloužená odměna ve Staré škole: domácí, úplně nejvíc nejlepčejší pivo! A věřte mi :)
   http://www.restauracestaraskola.cz/  

   A večer po... I s málem lze být králem, anebo silničářem? :)

Nalézání... 

Páteční večer byl můj. Děti byli s Davčou doma a my s mamčou jsme doprovodily tátu Vl. na jeho koncert v Klatovech. Jedním slovem nádhera. 

Co jsem nalezla? 

Nové přátele. 

Překonala jsem strach z výšek a vylezla na opravdu pořádně vysoký kůr a slyšela opravdu výbornou muziku, která vychází ze samotného nitra za naprosto úžasné atmosféry zdejšího kostela a všech, kdo tam byli. 

Nalezla jsem vnitřní klid a nové vzpomínky a zkušenosti ve společnosti obou rodičů při příjemném posezení ve vinárně, kam nás táta pozval. Nejdřív jsme si dali předkrm. Krevetky na česneku a bylinkách s toastíkem. A pak steak.  

Nalezla jsem také jistotu, že i když si zapomenu klíče a vracím se pozdě domů, je tady pro mne někdo, kdo na mě čeká. :) 

foto: Jiří Strašek 

Sobota: 

V sobotu ráno jsem se tedy probudila nečekaně akční. Přepodvěď počasí slibovala brzké ochlazení. Zatím ale svítí sluníčko. Tak jedeme! 

Přichystala jsem oběd do Merklína, aby toho mamka neměla moc. Přece jen jsme se rozhodli navštívit je, v době pouti, poměrně náhle. Dostali jsme tam dobrou polévku, takovou, kterou kdykoliv zavítáte do Merklína k lesu, kde naši bydlí, vždycky ji dostanete. Každý den se vaří. Pak jsme poobědvali vepřové plátky na houbách a slanině s rýží. A vyrazili jsme na pouť.

Co jsme nalezli? 

Dětskou upřímnou radost.

Dospělou upřímnou radost. 

A moc hezké souznění. Takové, když jste s nejbližšími, víte?

Potkala jsem hodně známých lidí a zjistila, že rychle stárneme. My i vy. I oni. 

A není času otálet!

                                         Slavnostní oběd. Plátky na kolovečských houbách a slanince... 

                                                           Malý ježek Daník. Náš :)

                                                           Tatínek instaluje nezbytnosti pro dnešní výlet... 

                                         Davča s maminou...

                                                          Kiki na řetězáku. Fakt. Tak se tomu tady říká. :)

                   Láska? Tu jsem už nalezla. A každý den se v jeho očích zrcadlím a on v mých.                                    

Po pouti jsme se procházeli po Merklíně. Po domově, kde jsem vyrůstala. Znám tam každý kout. 

Vím, kde co roste a znám všechny tajné zkratky. 

                                          U zámku... 

                                          Merklínský rybník... 

                                                           U stavidla... 

                                         V alejích...

                                         Před naším domem. U studánky roste řada vrb...

A co jsme nalezli? 

                                         Naši 1. kešku! Sice nás rušili mudlové, ale nakonec jsme ji tajně odlovili:)

                                                           Pro děti "poklad." Pro nás dobrodružství a cesty s cílem.

                                                           Pětilístek! Přesně tolik nás ten den bylo spolu.<3

Cestou jsme ještě navštívili starý mlýn, prošli alejí plnou oříšků a dali si nanuka. U babi pak ještě kávu a koláč. 

Jedeme domů  a odtajňujeme další dvě kešky! Už máme tři. Za jediný den. Jsme oficiálně zaregistrovaní a brzy už začneme tvořit ty svoje. Aby ostatní někdy, budou-li chtít, došli na místa, kde jsme šťastni a nalezli něco od nás samých. A že máme nápadů! Kdo by řekl, kolik radosti dnes nalezneme. Jde to snadno, když necháme věci plynout volně, tak, jako plyne život sám, svým nenuceným tempem. Myslím, že jsme nakonec všichni rádi za tenhle den. Že jsme byli spolu a že se máme... 

Večer jsme seděli u nás pod pergolou se sousedy a pivo se lilo proudem. Nakonec ještě přijel z Prahy táta Vl. a celý den se tak příjemně naplnil. Co víc si dnes mohu přát...  

Neděle: 

Ráno jsme si pospali, protože máme dvě děti a když chtějí (musí), umějí si spolu hrát. :) 

Po probuzení jsme se všichni shodli, že dnes bude program doma. Docela snadný. Stačí deka a teplý čaj. 

A už jste někdy připravovali v kuchyni oběd a kousek od vás, (vidíte na něj), sedí váš manžel u klavíru, hrajíc pro vás s láskou v prstech i očích? 

Pak i obyčejné jídlo víc chutná. Věřte... 

                                           Nedělní oběd. Prostě řízek, pečený brambor,

                                           a domácí tatarka s česnekem, odlehčená jogurtem... 

"Spolu celá rodina - dílo Boží začíná."