Do Nového roku... 

Na vánoční kování do Oplota jezdíme moc rádi. Je to každoroční akce u Schleisů a nejen, že se sejdeme všichni společně, pojíme, popijeme svařeného vína a vyměníme cukroví a chuťovky, ale děti si pod dozorem našeho nejmilejšího kováře mohou i něco vykovat. Už předtím mě v této souvislosti silně zahlodala chuť na kváskovej chleba. Tak jsem založila na žitnej kvásek. Sice není vod výhně, ani z pece, ale i tak byl nejlepší! 

Už večer před Silvestrem jsme slavili u nás s Radkem a Janou, ještě spolu s našima, kteří přijeli popřát všeho dobrého Davčovi k svátku. Slavili jsme trochu s předstihem vlastně rádi, aby toho na Silvestra nebylo moc. :) Dočekalovi s námi zajeli na oběd do Klatov a společně jsme putovali po obchodech. Večer jsme zase a moc rádi propovídali u nás, zatímco Kiki spala u nich s Eliškou. 

 A jak se říká, jak na Nový, tak po celý... Tak to by šlo. :) Vstávali jsme všichni poměrně dlouho, sluníčko nádherně svítilo a hřálo na duši, stejně jako hrnek s ranním čajem v ruce, posnídali jsme uzenou polévku... 
Pomalu poklidili a vyjeli vstříc novoročnímu výstupu na Bolfánek. 
Ach, Novoroční počasí, jak jsi nám přálo... Opekli jsme nad ohněm skvělé klobásy i buřty, potřásli si rukou s našimi milými Chudeničáky i rodinou. A slunce jasné nad hlavami... 
Domácí pohodu jsme zakončili naprosto perfektní komedií - která tedy rozhodně není pro děti, ani prarodiče. :) 

Takže milí, do dalšího roku si pro všechny přeju jenom víc pohody a pevné zdraví!
Jo a mějte se rádi!
Ostatní nám život v maličkostech, nebo velkých událostech, nese sám... 

Rodinná oslava u našich... 

Tak jako každoročně, i letos jsme se ihned po Štědrém dni na oběd vydali do Srbic (na famózní svíčkovou naší mamči, která ten den slaví i narozeniny), škoda, že foťák při té milé atmosféře nikdo nevytáhl, letos s námi nově slavil totiž i Vašíček! :*

A i další odpoledne a večer se nesl v duchu rodiny, která se vždy v tento den, tedy 25. prosince sejde v Merklíně, abychom si vzájemně dali dárečky, objetí, někdy i pár zasunutých emocí, abychom do dalšího roku věděli, že jsme rodina právě proto, že se máme rádi a umíme spolu být. V dobrém, ve zlém, prostě být a myslet na sebe, pomáhat si a být k sobě upřímní...

Z mých poznatků:
Zjistila jsem, že mám muže, co mě bezvýhradně miluje a sourozence, kteří se mnou jsou schopni diskutovat, aniž by to nějak narušilo naše vazby, prostě narovinu, maminku, která pro nás vždy vše dobré udělala a dále pro nás žije a my mohli zjistit, že i ona nás potřebuje a my jí dokážeme kdykoliv a jakkoliv pomoci, tátu, který si stojí vždy za svým a i když nás někdy nechápe, má nás rád, tak jak prostě jsme... A o tom to je. Děkuji všem zůčastněným a všem emocím, co přišly, byly nutné a co by člověk přece bez nich byl... :) 

Mikuláš a vánoce u nás doma... 

Přišel Mikuláš a spolu s ním i naše každoroční focení, to abych viděla, jak mi rostou, jako houbičky po dešti a já stejným způsobem, ač v duši ne, stárnu. A letos nám přibyl krásný dáreček, který jsme si s Davčou vysnili. A dali. Výroba z čistě přírodních materiálů, moc hezká, odolná a hodná Michalka... :)

 Ne, letos se nikdo nebál, maminka, ani tatínek by nedali... I ldyž občas někdo zlobí, všechno jde napravit... :)

 
    Naše Karkulka. :) 

   
    Kiki pekla... 

                            Daník strojil stůl... 

    A už se čeká jenom na mě... :)

    Od Jarničky, nebeské cukrovíčko... :)

    Mimo jiného, moc mě potěšil. Zná mě. A ocenil... :)

Krásně jsme si to užili. Děkujeme Dočekalovým za odpolední návštěvu a všem a hlavně Ježíškovi za další krásné vzpomínky a dárečky, pohodu a radost z tohoto dne... :) Veselé Vánoce, lidé dobré vůle!