Skákání v loužích a obrácený víkend... 

1.9.2018
Nějak spontánně se stalo, že jsem celý víkend dělala vše naopak. Místo samého "upratování" jsem ležela a dívala se na děj tady z gauče. David složil Kristý novou skříň (budeme stěhovat, střídat obývací pokoj za dětský, aby se měly děti kam vejít) a ta zase uvařila oběd. Mně na přání (možná trochu rozkaz :) ) Brambory po francouzsku a zaleninový salát s mým oblíbeným sýrem a krutonky. Povedlo se jí, chutnalo všem. Po obědě jsem opět ulehla a tak to vlastně bylo až do nějakých 18.hod, kdy jsem se rozhodla vzít Míšu ven (moje Bejbý a Čika šli s námi). Normálně bych asi brala louže obloukem aby se nezamazala, ale teď jsem jí je sama ukazovala, skákala tam jako prasátko Pepina a ani jednou nespadla (když nepočítám, že si jednou klekla napřímo. :) ) Jak ta byla šťastná! 

Převáděly jsme šneky na druhou stranu silnice (to je můj běžný rituál) a doma si sundali mokré ponožky, opekli si topinky a uvařili dobrý čaj s medem. Cítila jsem ten velký teplotní rozdíl, však minulý týden jsme se ještě koupali a nemohli horkem v noci spát... Mišce jsem udělala pelíšek na zemi a pustili jsme si novou pohádku. Dlouho to sice nevydržela, ale byla hodná. Večer jsme si dali pivo a shlédli ještě film: Tátova volha. Líbil se nám, až na neúplný konec. Zítra budeme odvzdušňovat topení a napouštět kotel. Budu likvidovat (vařit, rozuměj) rajčata, většina z nich už je rozmixována s kořením a bylinkami, česnekem, bude se mi v zimě hodit. Získala jsem super recept na plněná rajčata s rýží...