Dárek od andělíčka...
Včera se stal zázrak. Deniska a Janko si vzali obě děti a my jsme najednou měli před sebou celou noc a ještě i vidinu dlouhého spánku, protaženého až do dopoledních hodin... Prostě nádhera. :)
Báli jsme se v tom tajuplném tichu i našlapovat, abychom nevyplašili "Klid" z našeho domova.
Nejdřív jsme se na sebe jen podívali a plán se zdál byl jasný. Zůstaneme doma. Jenže spolu se svobodou našich kroků jsme se vrátili i do svobodomyslného rozjímání. Večer jen pro nás dva, dobré jídlo, pití a vlastně blížící se naše 6. výročí... Nešlo jinak. Zavolali jsme našim přátelům Jirkovi a Janině, rychle se vystrojili a vyjeli vstříc jedné z nejlepších restaurací tady vůbec. Takové Ferrari mezi restauracemi a rozhodně teď nepřeháním. Jídlo je velkou a nedílnou součástí mého života a můj pohled na talíř není jen jednostranný... Navíc tam vaří můj kamarád Honzík a jeho praxe je také obdivuhodná... Tentokrát jsem ochutnala krevetové Fajitas z mexické kuchyně a byla jsem nadšená! Na velkém kulatém prkénku (spíš "prkně" jsem dostala horkou litinovou pánev, která byla plná grilovaných krevet a grilovaných paprik s cibulí. Koření typicky mexické. Dvě obří horké tortilly, jedna pikantní sladko-kyselá omáčka, druhá smetanová s česnekem a salát z čerstvé zeleniny. A musím se přiznat, že jsem si polovinu nechala zabalit s sebou a ráno jsem si tu extázi připomněla slavnostní snídani. Ne každý den mám k snídani krevety... :)
Cestou jsme si koupili pár piv a ještě do noci si povídali, že tohle bude nutné zavést častěji...
Je zvláštní, kolik jsme načerpali energie do dalších dní... A stejně zvláštní je i to, že přesto, že jsem si chtěla něco z toho slavnostního večera zachovat, vůbec se mi nechtělo vytáhnout foťák a jakkoliv narušovat fantastickou atmosféru.
Takže místo fotografie přikládám od nás dvou doporučení.
Určitě někdy zajděte!
Dárek od Daníčka, strašně tajný, viděla jsem ho až když ho měl opravdu komplet hotový. On prý tvořil vodu a v něm strom, ale já tam vidím nebe a krásného andílka, který nám nabízí něco ze svých svatých dlaní... Přání, dar. Že by... ?
:)
Přeji všem pohodovou, čerstvou neděli!
Domácí citronáda s plátkem pomeranče. Vzpomínka na dětství.
Žádné komentáře:
Okomentovat