Když nevíš co, řízek potěší... 

Řízkem se nedá nic zkazit. Řízek i léčí. 

Když se babička s dědou pohádali, řízek dědu vždycky vyléčil... :)

Co ale k řízku rozhodně u nás patří je trik, který mám odkoukaný od Boženky Kroupů. Řízek se před obalením musí mimo soli a pepře potřít plnotučnou hořčicí! Občas do hořčice přidám i utřený stroužek česneku. Pak říkáme, že máme řízky námořnické.

Ze zkušenosti vím, že nejlepší řízky jsou z krkovičky anebo z plece. Z kýty mi připadají suché a o kuřecích prsou ani nemluvím. U mě jsou tyhle řízky dobrý leda jako příloha - přikusovat k pořádnému řízku. Ale proti gustu... :) 

K řízku patří sádlo. Bez debat. Alespoň pod ten vepřový...

A trocha historie pro rozšíření obzorů: 

Za objevitele vídeňského řízku je považován Maršál Radecký. Kdo a kdy jako první rozklepal plátek libového masa, aby jej lehce osolený protáhl moukou, rozšlehaným vejcem, obalil v jemné strouhance a horkém oleji na pánvi z obou stran osmažil? Vynalezen byl údajně již ve starověkém Řecku. Podle jedné z legend má svůj prapůvod ve středověkých jídlech, jímž položili základ bohatí byzantští obchodníci svým zvykem pojídat maso s tenkými plátky zlata. Když to samé ale zkusili i benátští kupci, církev takové chování zakázala a označila je jako příliš dekadentní.

"Ztrátu" zlata bylo třeba nějak kompenzovat a na řadu přišla strouhanka. Tak se zrodila ,, Picata Milanese“, milánská obdoba vídenského řízku.

Tam dle historických pramenů poprvé ochutnal tehdejší dobyvatel Milána, maršál vítězné rakouské armády Jan Josef Václav Radecký z Radče, naroz. 2. 11. 1766, báječný smažený řízek a zajímal se o recept.

Předpis na nevídanou specialitu přivezl jako vzácný dárek Jeho Veličenstvu Františku Josefovi I. Císaři tento řízek tak mimořádně zachutnal, že se brzy poté stal už pod názvem řízek "vídeňský" vlastnictvím celého rakouského národa. Ani ve Vídni řízek neustrnul ve své podobě a z původního obalovaného telecího kotletu změnil v tenký plátek telecího masa.

Postupem doby řízek zaznamenal různé proměny. Původní obalovaný telecí kotlet se přeměnil v tenký plátek telecího masa. V té době ve Vídni pracovalo v tehdejších panských domech mnoho českých kuchařek, tak není nepravděpodobné, že se na řízku podepsaly opravdu velkou měrou. Podle možností se začal smažit krom telecího plátku též plátek vepřový a jak je nám dnes známo, trojobalem lze protáhnout kdeco :-)

Řízek je prostě hit. Teplý či studený, chutná pořád výtečně a nedá se s ničím jiným srovnat. Proto jeho obliba letí napříč kontinenty. Dát si ho můžete téměř všude.

Obyčejný trojobal z mouky, vajec, strouhanky dobyl svět.

Může se zdát, že udělat dobrý řízek není žádná věda. Jistě není, zásada je jen jedna: 

KVALITNÍ SUROVINY A KVALITNÍ PRÁCE KUCHAŘE!

Zdroj: http://www.restaurace-rizkarna.cz/

Dobrou chuť :)