Zimní Koloveč...

A zase nastala zima...

Během jediné noci odtajnila příroda svou další a dlouho skrývanou tvář. Krásnou...
Všechno kolem je pokryto hedvábnou bílou peřinkou a skutečně nenajdete místo, kde by se to alespoň trochu zelenalo. Všechno spí. Sníh stále padá z nebe a každá vločka září, jako by padala přímo z hvězd. Všechny nad námi společně tančí a tiše usínají na našem oblečení. Samo slunce se podivuje, jak čistá umí naše Země být, když se v její laskavé kráse zrcadlí...
Napadá mě, jak je příroda mocná. A šlechetná. Všechno je zahaleno tím nejčistějším hávem na světě, aby na jaře svět dostal úplně novou šanci. Začít znovu. Zima je čas přemítání, čas inventur a snů... Čas nadějí. Letos poprvé přijímám zimu s veškerým pochopením a vděkem. Kdyby jí nebylo, zvěř všeho druhu by se přemnožila, přibývalo by nemocí a svět by neměl možnost se zastavit. Jen tak být.
Všude kolem je ticho, jen občas větřík poletuje kolem a do tváře mi shazuje pár vloček.  :)

Miluju všechny tyhle naše cestičky za domem!
Miluju je na jaře, kdy jsou stráně plné sněženek, které hlásají, že je čas směle a svěže růst...
V létě, kdy se slunce zrcadlí v rozpálených cestách, hřejících do bosých nohou...
Na podzim, kdy je kolem rozsypáno spoustu barev ze spadaného listí
a i v zimě, kdy každou větévku přikryje vlídná pokrývka, Paní Zima, která dbá na řádný odpočinek...
Tak to všechno má být. Koloběh života. :)

Přece jen je třeba v zimě pomáhat těm, kteří nemají to štěstí a nemohou prospat celou zimu, přečkat ji v teplém pelíšku veverčích a medvědích domečků... Pojďme se vydat do lesa na procházku a pomozme! Třeba jen košíčkem jablíček, kaštanů a nebo suchými pletýnkami a pečivem. Zvířata to ocení a děti i rodiče budou zase o něco klidněji spát. Nic to nestojí. Podej ruku s trochou lásky!